Popis a vysvětlení jevu
Karlovo údolí (ne)zapomenutelné výletní místo
Karlovo údolí (německy Karlthal) leží asi 2 kilometry jihovýchodně od Šluknova, v malebném lesním prostředí u železniční trati směrem na Rumburk. Dnes tu najdeme hlavně zbytky kdysi slavného lázeňského areálu, ale příběh tohoto místa je daleko bohatší.
Od boudy k vyhlášenému letovisku
Historie začíná v 70. letech 19. století, kdy šluknovský pekař Karel Schütz postavil u trati dřevěnou boudu s občerstvením pro dělníky. Z nenápadného začátku se postupně vyvinulo oblíbené výletní místo s restaurací, pavilony, promenádními cestami a rybníkem s lodičkami. Největší atrakcí bylo lesní divadlo pro tisíc diváků, kde hrály i známé soubory z Prahy a Drážďan. Údolí neslo jméno svého zakladatele – Karlovo.
Lázeňská éra
V roce 1912 areál převzalo město Šluknov a přestavělo ho na lázeňský hotel. Vznikl okrasný park, altány, fontána, dětské hřiště i sáňkařská dráha. Hosté přijížděli po nové silnici nebo vystupovali přímo na vlastní vlakové zastávce „Šluknov údolí“, a to z celého světa. V meziválečném období bylo Karlovo údolí jedním z nejživějších center kultury a odpočinku na severu Čech.
Válka a poválečné roky
Během druhé světové války sloužil areál německé armádě jako rekreační zařízení. Po roce 1945 se místo ještě řadu let využívalo – nejprve městem, později pražským Dopravním podnikem, který zde provozoval rekreační středisko přezdívané „Zámeček“. Popularita ale postupně klesala a objekty začaly chátrat.
Úpadek a dnešní snahy
Po roce 2000 zůstalo Karlovo údolí opuštěné. Budovy byly vyrabovány a proměnily se v ruiny. V roce 2017 areál koupila mladá rodina a snaží se mu navrátit život – čistí park, pořádají brigády a komunitní akce. I když původní lázně už se znovu neobjeví, místo se pomalu stává symbolem dobrovolnické práce a snahy uchovat paměť regionu.
Autor hesla: Andrea Kadlecová
