Životopis
Stefan Schindler
(* 1827 - † 1885)
zakladatel pletárny
Stefan Schindler se narodil na malém gruntu, který stál v dolní části Krásné Lípy. K hospodářství patřilo několik hektarů půdy, na nichž Stefanův otec hospodařil a bělil přízi. Výroba a bělení příze patřily tehdy v Krásné Lípě k běžným způsobům obživy, stejně jako pletení punčoch.
Není proto překvapivé, že Stefan ve třinácti letech vstoupil do učení na pletaře ke krásnolipskému mistrovi, který se jmenoval Franz Palme. Po třech letech se úspěšně vyučil a v rodném domě začal plést punčochy. Brzy se také oženil. Jeho manželkou se stala Apolena Strobachová, s níž však měl jediného syna – Adolfa Schindlera, narozeného roku 1857, který později pokračoval v otcových stopách.
Ve věku 27 let založil Stefan svůj vlastní pletařský podnik na Kamenné Horce. Ačkoli se mu podnik dařilo zdárně rozvíjet, jeho život skončil tragicky. V dubnu roku 1885 dobrovolně opustil tento svět.
Doporučená literatura:
Rostislav KŘIVÁNEK, Jan NĚMEC, A přece se plete, Příběh Schindlerovy pletárny, Krásná Lípa 2024
Autor hesla: Josef Rybánský
Vily Josefa Franze Palmeho
Ještě jako prokurista firmy si Josef Franz Palme nechal poblíž továrny postavit rodinnou vilku. Navrhl ji rumburský architekt Josef Ivan Schmidt z Rumburku v roce 1911.
Pár let po skončení první světové války se však Palmemu vila nezdála dost reprezentativní, a proto ji nechal podle návrhu děčínského architekta Roberta Tschakerta v letech 1921–1922 výrazně zvětšit a přestavět.
Ani tato úprava však Palmemu nestačila. Pět let po dokončení přestavby se rozhodl přikročit k radikálnímu řešení. Novostavbu vily zbořil a vystavěl zcela novou, kterou pro něj v nejmodernějším duchu navrhl drážďanský architekt Hans Richter.
Za pouhý jeden rok vyrostla stavba, která se řadí mezi největší funkcionalistické vily v celých Čechách. V konzervativní Krásné Lípě si hned po dokončení vysloužila posměšnou přezdívku – Pavilón opic.
Rozvoj firmy Stefan Schindler
Stefan Schindler založil podnik roku 1854 na Kamenné Horce v domě čp. 11. Punčochy vyráběl na ručních stávcích a další vykupoval od místních domáckých pletařů, aby je prodával na trzích až ve vzdálené Vídni.
V 60. letech 19. století koupil v dolní části Krásné Lípy bývalý hostinec zvaný Ševcovský šenk (čp. 358) v dnešní Kyjovské ulici. Musel ho upravit a rozšířit tak, aby v něm mohla vzniknout dílna pro pletací stroje a barevnu. Roku 1884 zahájil výstavbu nové dvoupatrové továrny pro mechanicky poháněné stávky. Po jeho smrti v roce 1885 podnik převzal jeho syn Adolf Schindler, který mechanickou pletárnu dokončil a uvedl do provozu.
Po Adolfově předčasné smrti roku 1893 převzala firmu jeho vdova Anna Schindlerová, která ji vedla ve spolupráci se zkušeným odborníkem a dlouholetým prokuristou Hermannem Michelem. Pod jejich vedením podnik nebývale vzkvétal.
Roku 1907 vstoupil do firmy jako prokurista energický a ambiciózní Josef Franz Palme. Po sňatku s Martou, vnučkou zakladatele, se roku 1914 stal také společníkem tehdejšího majitele Adolfa Stefana Schindlera.
V letech 1911–1925 procházela firma Schindler nejdynamičtějším obdobím svého rozvoje. Mezi Kyjovskou a Stradalovou ulicí vznikl rozsáhlý výrobní areál o několika továrních budovách. Společnost se však zároveň musela vyrovnávat s úbytkem trhů po rozpadu Rakouska-Uherska a s poválečnou hospodářskou krizí.
V letech 1928–1929 stavěla firma podle návrhu drážďanského architekta Hanse Richtera čtyřpodlažní funkcionalistickou pletárnu pro výrobu punčoch z umělého hedvábí. Slibný rozvoj však přerušila světová hospodářská krize roku 1929. Problémy s odbytem zboží trvaly dalších šest let.
Zadluženou firmu nakonec v roce 1937 koupili bratři Julius a Heinrich Kunertovi z Varnsdorfu a připojili ji ke svému rozsáhlému koncernu, o který přišli v roce 1945, když byli po skončení druhé světové války odsunuti z Československa. Výrobní areál se stal součástí národního podniku Elite Varnsdorf jako závod 02.
I když dnes již není fabrika tak rozsáhlá jako na svém vrcholu, nese znovu jméno svého zakladatele – Schindlerova pletárna – a nadále se v ní pletou punčochy, ponožky a svetry.
Výuční list Stefana Schindlera
Stefan Schindler se stal pletařským tovaryšem po tříletém učení v pletařské dílně u mistra Franze Palmeho. Představitelé místního cechu mu vydali výuční list 17. dubna 1843. Jeho vysoce formalizované znění v českém překladu si můžete přečíst zde:
My, níže vlastnoručně podepsaní představení punčochářského cechu v obci Krásná Lípa, na panství Česká Kamenice v litoměřickém kraji, tímto potvrzujeme:
že Stefan Schindler z Krásné Lípy se dne 17. dubna 1843 dostavil na mimořádnou cechovní schůzi a předložil svou poníženou žádost, aby byl uznán a propuštěn jako punčochářský tovaryš a jelikož dne 1. května 1840 vstoupil do učení a při mimořádné schůzi dne 16. srpna 1840 byl punčochářským mistrem Franzem Palmem, v Krásné Lípě usazeným a cechovně zapsaným, před otevřenou cechovní truhlou řádně přijat do učení, a svou učednickou dobu dokončil s veškerou věrností, pilností a poslušností, proto byl téhož dne, 17. dubna 1843, podle vůle svého mistra opět před otevřenou cechovní truhlou propuštěn z učednického stavu a uznán jako tovaryš, a byl mu vystaven tento výuční list podle nejvyšších c. k. předpisů.
Proto se obracíme na všechny a každého jednoho z našich řemeslných bratří i na kohokoli jiného, komu by se tento výuční či osvědčující list dostal do rukou a komu by mohl sloužit, s naším uctivým a přátelským doporučením:
aby těmto údajům byla přikládána plná věrohodnost, aby byl výše jmenovaný Stefan Schindler uznán jako punčochářský tovaryš, a aby, mu pro jeho věrně absolvované učení a dobré chování, byla poskytována veškerá podpora a přízeň.
Na důkaz toho jsme tento výuční list nejen vlastnoručně podepsali, ale také jej potvrdili cechovní pečetí, která je nám svěřena.
Vydáno v Krásné Lípě dne 18. dubna 1843.
Joseph Gassner
městský rychtář a cechovní komisař
Johann (…)
cechmistr
Paul Kindl
druhý cechovní starší
Ke stažení ZDE.
