Časová osa

Pravěk
Středověk
Novověk
Moderní dějiny
Soudobé dějiny

Schleinitz Maxmilián Josef

Životopis

Maxmilián Rudolf Schleinitz

(1605, Varnsdorf – † 13. 10. 1675,  Litoměřice)

litoměřický biskup

studoval filozofii a teologii. Po cestě do Říma se rozhodl, že zbytek svého života oddá Bohu. V listopadu roku 1637 se stal proboštem (= církevní hodnostář, který se staral o hospodářské záležitosti) v Litoměřicích. Od počátku se snažil zlepšit dezolátní stav proboštství i kapituly a také začal jednat o ustavení nového biskupství v Litoměřicích. Zřízení biskupství věnoval spoustu své energie, protože usiloval o získání hodnosti biskupa, což se mu 3. července 1655 skutečně podařilo. Dosáhl tak druhého nejdůležitějšího místa hned po pražském arcibiskupovi. V čele nové diecéze stál dalších 20 let. Během této doby stihl vystavět novou katedrálu, založit 2 nové kanonikáty a rovněž se zasloužil o rozkvět náboženského života. Psal literární díla z oboru historie a mimo jiné si dopisoval i s Bohuslavem Balbínem. Maxmilián se stal výraznou osobností své doby a s jeho jménem je litoměřická diecéze dodnes spojena.

Další litoměřičtí biskupové:

  • Jaroslav Ignác Šternberk
  • Hugo František Königseeg-Rottenfels
  • Jan Adam Vratislav z Mitrovic
  • Mořic Adolf Sachsen-Zeits
  • Emanuel Arnošt z Valdštejna
  • Ferdinand Kindermann (27. 9. 1740, Království u Šluknova – † 25. 5. 1801, Litoměřice)

Autor hesla: Andrea Kadlecová

 

Katedrála svatého Štěpána v Litoměřicích

Katedrálu nechal vybudovat Maxmilián v 60. letech 17. století. Velký jednolodní kostel vystavěný v barokním stylu si dodnes zachoval svůj původní interiér.

Zřízení litoměřického biskupství

Od založení litoměřické kapituly (předcházející administrativně-správní instituce) roku 1057 zastávali litoměřičtí proboštové důležité zemské a říšské úřady. Od 15. století se množily nejen nářky jednotlivých litoměřických proboštů na nouzi kapituly a proboštství, ale i jejich prosby o snížení daní a kontribucí. Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu a litoměřický probošt Maxmilián Rudolf Schleinitz dokonce několikrát poukazovali na to, že zvláště Litoměřickému, Žateckému a Boleslavskému kraji pro jejich sousedství se Saskem a Lužicí stále hrozí nebezpečí bludařství. Byla proto přijata nová statuta kapituly s cílem, aby dosavadní proboštství bylo přestavěno na biskupskou rezidenci. Po překonání všech překážek bylo úsilí o zřízení biskupství v Litoměřicích a jmenování biskupa konečně 1. května 1655 dovršeno souhlasem papeže (bula Regimini universalis Ecclesiae). 3. července téhož roku byla vyhotovena erekční (zřizovací) bula, která prohlásila proboštství bez všech omezení za zrušené a natrvalo přiřkla Litoměřicím biskupství.

 

Obrazové přílohy