Popis a vysvětlení jevu
Střední doba kamenná – mezolit
(9 700 – 5 500 let př. n. l.)
Posledním obdobím evropského pravěku, ve kterém se lidé ještě živili lovem zvěře, rybolovem a sběrem rostlinné stravy, je střední doba kamenná. Spolu s globálním oteplením celé planety a šířením lesů dále na sever postupovali do nových oblastí i skupinky lovců a sběračů hledající nové lovecké příležitosti. Lákavé pro ně byly jak břehy jezer a řek v nížinné krajině, tak členitá a skalnatá krajina Labských pískovců Českého Švýcarska. Stopy jejich sezónních loveckých příbytků, ohnišť a především bohaté kolekce kamenných nástrojů se zde velmi dobře dochovaly v sedimentech skalních převisů. Na dvě desítky lokalit podél řek Křinice a Kamenice a migračních tras zvěře (Česká silnice) známe díky dlouhodobým výzkumům Jiřího Svobody. Lidé žili v menších skupinách a putovali krajinou v rytmu ročních dob a dostupnosti zdrojů potravy (dozrávání plodů, migrace zvěře apod.). Budovali si pouze přechodná obydlí, do kterých se však zřejmě opakovaně vraceli.
Hlavní obživou v lovecké sezoně byl těmto lidem kromě rybolovu lov srnců, prasat, zajíců a příležitostně i turů, jelenů a losů. Lovecký jídelníček doplňovali sezonním sběrem lesních plodin, prokazatelně lískových ořechů, malin a černého bezu. Charakteristickým rysem štípaných kamenných nástrojů střední doby kamenné jsou jejich malé rozměry a jejich časté geometrické tvary (trojúhelníky, lichoběžníky) Sloužily jako hroty šípů a součásti skládaných ostří z malých čepelek. Není překvapivé, že hlavní surovinou na výrobu štípaných kamenných nástrojů ze severočeských lokalit byl baltský pazourek. Je velmi důvodné předpokládat, že jeho zdrojem byly právě pozůstatky ledovcových morén a sedimenty tvořící terasy vodních toků a výplně údolí blízkého Šluknovského výběžku. Čas lovců a sběračů a jejich přítomnost v Českém Švýcarsku kulminuje ve středním mezolitu 8200–6000 př. n. l. a pak doznívá a končí v mladém mezolitu 6000–5500 př. n. l., kdy se do Evropy dostávají první nositelé zemědělského způsobu života.
Na základě analýzy uhlíků z ohnišť, zvířecích kostí, schránek měkkýšů a pylových zrn bylo možné rekonstruovat tehdejší podobu lesů i složení potravy tehdejších lidí. Klima v mezolitu bylo o něco příznivější než dnes a umožňovalo výskyt většího množství druhů živočichů (vedle dnes běžných druhů, např. losa, bobra, kočky divoké, rysa, vlka a lososa).
Doporučená literatura:
Jiří A. Svoboda (ed): Mezolit severních Čech, Děčín 2004
Jiří A. Svoboda (ed): Mezolit severních Čech II., Brno 2017
Odkazy:
Informační panely naučné stezky Česká silnice (Vysoká Lípa – Zadní Jetřichovice)
www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-ceska-silnice/
Autoři hesel: Petr Lissek a Richard Nagel
