Časová osa

Pravěk
Středověk
Novověk
Moderní dějiny
Soudobé dějiny

Liechtenstein Josef Václav

Životopis

Josef Václav (Joseph Wenzel) kníže z Liechtensteina 

(* 9. 8. 1696 – 10. 2. 1772) 

císařský generál a donátor stavby ambitu Lorety v Rumburku a kaple Svatých schodů

Josef Václav kníže z Liechtensteina zahájil svou vojenskou kariéru jako podplukovník císařské armády (1718). Zúčastnil se bojů s Turky a války o rakouské dědictví, které po smrti císaře Karla VI. provázely počátky panování jeho dcery Marie Terezie. Zreformoval rakouské dělostřelectvo. Dosáhl postu vrchního velitele císařské armády v Itálii. Panovnice Marie Terezie si jej velmi vážila, knížete oslovovala „příteli“ a roku 1753 mu udělila titul celsissimus (nejvznešenější). Kníže působil jako habsburský vyslanec u dvora v Berlíně a Paříži. Byl nositelem Řádu zlatého rouna. 

V roce 1718 se kníže Josef Václav ujal rumburského panství, zatímco panství na jižní Moravě a alpská panství spravoval strýc Antonín Florián. Oženil se se svou sestřenicí Annou Marií z Liechtensteina (1699–1753), dcerou Antona Floriána z Liechtensteina. Děti, které se manželskému páru narodily, zemřely v dětství. 

Kníže Josef Václav žil převážně v Dolních Rakousích. Byl posledním Liechtensteinem, který osobně pobýval v Rumburku. Dal zde např. obnovit vyhořelý zámek a podpořil stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého. Jeho matka Kristina Terezie, hraběnka z Löwenstein-Wertheimu dala na Strážném vrchu postavit kostelík sv. Jana Křtitele. 

Doporučená literatura:
Pavel Juřík, Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, Praha 2009
Stanislav Kasík: Rodové heraldické památky na Děčínsku a Šluknovsku, Děčín 1996
Klára Mágrová: Historie a obnova loretánské kaple v Rumburku. In Loretánská zastavení. Slánské rozhovory 2019: Slaný, Hájek, Kapucíni, Rumburk. SLANÝ: Město Slaný, 2020
Klára Mágrová: Svaté schody v Rumburku. Heilige Stiege in Rumburk, 
Rumburk 2012
Natalie Steinová: Rumburská Loreta čili marnost nad marnost a nic než…?, 
Rumburk 2000

Autor hesla: Klára Mágrová

Ambit kolem loretánské kaple a kaple Svatých schodů v Rumburku

V letech 1743 až 1753 kníže Josef Václav podpořil stavbu ambitu kolem loretánské kaple. Autor stavebních plánů křížové chodby není znám. Je možné, že bylo využito projektu od architekta Johanna Lucase Hildebrandta z roku 1711, který odsouhlasil ještě kníže Antonín Florián z Liechtensteina. 

Nejcennější částí ambitu Lorety je kaple Svatých schodů (17671770). Na stavbu přispěl Josef Václav kníže z Liechtensteina a sbírka mezi věřícími. Kaple symbolizuje schodiště v paláci Piláta Pontského v Jeruzalémě. Autor stavebních plánů kaple Svatých schodů ani její výtvarné koncepce není znám. Kaple má podobu trojramenného schodiště. Iniciátorem výstavby kaple byl kapucín, páter Bernardin. Rumburská kaple Svatých schodů je výjimečná bohatou malířskou nástropní a nástěnnou výzdobou. Svým rozsahem je unikátní početný soubor polychromovaných soch. 

 

Obrazové přílohy

Polychromovaný alianční znak Josefa Václava knížete z Liechtensteina a jeho ženy Anny Marie z Liechtensteina

Z knížecí koruny splývá knížecí plášť. Na něm jsou vytesány dvě kartuše s oválnými znakovými poli. Levý štít je obtočen kolanou (řetěz) Řádu Zlatého roucha. Heraldický obsah obou štítů je shodný, jedná se o znak knížat z Liechtensteina.  

Znak se nachází na kamenné desce nad vchodem do vstupní budovy Lorety v Rumburku. Pochází z poloviny 18. století, kdy byla spolu s ambitem dokončena vstupní budova. Ta měla podle původního plánu Antonína Floriána knížete z Liechtensteina sloužit jako internát pro adjutanty – chlapce zpěváky. Není jisté, zda budova, kterou dal vybudovat Josef Václav kníže z Liechtensteina, byla k tomuto účelu skutečně využita. Zpěváci však v Loretě v Rumburku prokazatelně působili. Svým zpěvem doprovázeli mše svaté, které vedli kapucíni z přilehlého kláštera. 

Obrázek zde:

Zdroj: foto Klára Mágrová